Recenze od Baruš - Mikro Makro: město zločinu
Mikro Makro: Město zločinu je hodně netradiční detektivní hra, kterou k nám začátkem roku přineslo vydavatelství Mindok.
Krabice
Když tuto hru uvidíte stát na polici, určitě vás na první pohled zaujme svojí minimalistickou černobílou grafikou. A pokud se rozhodnete vzít krabici do ruky, přenese vás do ulic Velkých Zlosyn dřív, než vůbec odklopíte víko. První případ se totiž nachází zvenku na krabici. A vy si tak můžete hru vyzkoušet dokonce ještě zabalenou ve fólii. My jsme potom případ zvenku na krabici využili znovu vždy, když jsme do hry přibrali nového hráče a chtěli jsme mu v rychlosti vysvětlit pravidla.
Unboxing
V krabici se nachází karty, lupa a herní plán. Ale ne jen tak ledajaký herní plán - jedná se totiž o obrovský plán města, který vám připomene časy, kdy jsme na každé lesní křižovatce museli rozložit papírovou mapu.
Herní mechanismus
Grafika je stejná jako zvenku na krabici - malinkaté černobílé ilustrace s obrovským množstvím zajímavých detailů. Nejedná se však o mapu města v jednom konkrétním okamžiku. Pokud spatříte něco zajímavého (a jakože něco zajímavého se děje na každých 10 centimetrech), můžete se vrátit směrem, odkud aktéři přicházejí a zjistit tak, co aktuálnímu dění předcházelo. Díky tomu tak budete postupně odhalovat všechny zločiny, které se na mapě odehrály. A nenechte se zmást jednoduchostí konceptu - některé příběhy jsou pekelně zašmodrchané.
V základní hře se nachází 16 případů, které jsou ohodnoceny různými počty hvězdiček (obtížností). Každý případ je reprezentován balíčkem karet, které postupně otáčíte a odhalujete tak co se stalo, kdo to spáchal, jaký měl motiv, komplice, případně kde je pachatel teď. Pokud jste zkušení luštitelé šifer, hádanek nebo únikovek, snazší polovina případů na vás nejspíš bude dost jednoduchá. Mikro Makro je totiž vhodné spíše pro hráče, kteří s detektivními hrami teprve začínají.
Hodnocení
Naprosto zásadní plus této hry vidím v tom, že leží někde na pomezí detektivky, šifrovačky a deskovky. Díky tomu je skvěle přístupná i lidem, kteří běžně deskovkám úplně neholdují. Nicméně pozor - my jsme hru vzali na víkend k babičce, že ji konečně vezmeme na výlet do světa deskovek a zjistili jsme, že člověk, který hůř vidí, je tady úplně ze hry.
A jak se hra líbila nám? Já se musím přiznat, že po zahrání dema jsem si říkala, že je to sice zajímavý, ale nic pro mě. Stejně nám ale přišlo, že do našeho sortimentu detektivních her určitě patří, tak jsme ji na e-shop objednali, vyzkoušeli a na druhý pohled už jsme se zamilovali. Jednotlivé případy jsou spletité, zajímavé a plné zvratů. Při hře ubíhá čas, ani nevíte jak. A navíc je mapa, třeba pověšená na zdi, zajímavou dekorací, která ozvláštní každou rodinnou oslavu. Mínusem může být to, že jednotlivé případy nejsou nijak zvlášť náročné, celou hru tedy budete mít relativně rychle dohranou. Nic se ale hraním nepoškodí, takže můžete příběhy Velkých Zlosyn předávat příbuzným a známým a nechat hru zahrát opravdu každého. Protože tohle se nedá popsat. To se musí zažít.
